Náhradní plnění

Jak získat náhradní plnění na nákup sortimentu nabízeného společností KORUS EU a.s.?

Na odběr veškerého sortimentu nabízeného společností KORUS EU a.s., můžete získat potvrzení o tzv. náhradním plnění, které nahrazuje povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.

Co je to náhradní plnění za zaměstnance se zdravotním postižením?

Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. ukládá zaměstnavateli i ve státním institucím s více než 25 zaměstnanci povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.
Povinný podíl těchto osob je stanoven ve výši 4% z celkového počtu zaměstnanců.

Při nedodržení této povinnosti zákon ukládá zaměstnavateli odvést do státního rozpočtu za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by měl zaměstnávat, ročně 2,5 násobek průměrné mzdy.

Pokud zaměstnavatel nezaměstnává potřebný počet zaměstnanců se zdravotním postižením, může tuto povinnost splnit odebráním výrobků nebo služeb od organizací zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením.

Příklad: Při zaměstnávání 25ti osob, musíte buď:

• zaměstnat jednoho pracovníka se zdravotním postižením
• odebrat zboží či služby v hodnotě cca 160 tis. Kč bez DPH od organizace, která může poskytovat náhradní plnění
• odvést do státního rozpočtu cca 57 tis. Kč.

Na koho se povinnost nevztahuje?

Ustanovení se nevztahuje na zaměstnance zařazené do obecní policie, vojáky z povolání, příslušníky ve služebním poměru.

Kdo je osobou se zdravotním postižením?

Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou

• orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními ("osoby s těžším zdravotním postižením")
  
• orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními
  
• rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení uznány zdravotně znevýhodněnými

Jak se vypočítá přepočtený stav zaměstnanců?

• do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají zaměstnanci v pracovním poměru.
  

• Tento počet se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny
  
  • v důsledku pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské
    
  • v důsledku čerpání dovolené na zotavenou
    
  • z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele
    
  • z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy
    
  • v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny, a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadajících v daném kalendářním rocena jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.
• Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celkově stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.
  
• Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.

Nově se do přepočteného stavu zahrnují osoby, jejichž pracovní poměr vznikl volbou nebo jmenováním. Rovněž se do odpracované doby zahrnují přesčasové hodiny a do neodpracované doby doba placeného ošetřování člena rodiny. Nadále platí zásada, že se nezapočítává doba odpracovaná na základě dohod o provedení práce a pracovní činnosti.